UltraCook: 12. Beskydská čarodejnica Petra Mücková

 Viem, viem, pravidelný čitateľ by sa mohol posťažovať, že už dlho nič nepribudlo, a že celkovo s konzistenciou týchto príspevkov je to bieda. Keď ma prepadne pocit viny, že azda niekto aj čaká ďalšiu epizódu Kuka, spomeniem si na Patricka Rothfussa a jeho knihu Meno vetra. Na tretí diel sa čaká už niečo cez desať rokov. Nikde sa nezačali usporadúvať žiadne protesty a tak sa mi vidí, že on bol o čosi populárnejší než Kuk. To len tak na okraj, aby som rozptýlila pozornosť. 

Nuž ale, späť k veci! Teda k jedlu. 

Tento týždeň som si pre vás pripravila opäť zahraničnú bežkyňu, hoci iní by namietali, že medzi Českom a Slovenskom vlastne žiadne hranice byť nemajú. Ja by som aj možno súhlasila, keby za posledný rok nezažívam pri prekračovaní tejto čiary viac adrenalínu než pri dobiehaní na záchod z behu. Ale zas odbočujem (do kríčkov...)

Petra Mücková alias Beskydská čarodejnice nie je neznámou figúrou na slovenskej ultrascéne. Prebehla si takmer všetky známe veci z termínovky SUT, na Petine highlighty som sa ale pre istotu opýtala, pretože v priehrští jej úspechov by človek ťažko menoval len pár na základe náhodného výberu. 

Takže - čo sú Petine bežecké highlighty?

Petra: Jednoznačně nadupaná sezóna 2016: Nejsilnější zážitek Orobie Ultra Trail (krásné hory, cíl v historickém centru Bergama, 2016 první žena na 140 km trase, životní zážitek, o 2 roky později na mě z dálky na občerstvení volali jménem 🙂 ), potom dokončený Tor des Geants 2016 - 330 km / cca 30 000 m+ (2x jsem na trase plakala dojetím, jak tam bylo krásně, po mnoha desítkách hodin na trase už mi mozek pracoval trochu pochybně 😃 ) a krásná trasa Echappe Belle 144 km (asi můj nejtěžší závod ever). Domácí akce - těžko vybrat, ale Štefánik měl super atmošku a u Rada Haracha a spol. je taky vždy super. Poslední zážitek Strážovská výzva 2020 - cca 154km/7760m+/27:23hod, self-support - ofi neuznaná, bo jsem zapomněla sejít pár metrů od rozcestníku na vrchol Vápeča 😃 Ale byla jsem z toho i tak úplně happy. 

Peťa má aj blog, kde si o jej zážitkoch môžete prečítať, trochu s ňou pocestovať a pobehať.Tak, a teraz keď už o Peti niečo viete, poďme sa vrhnúť na to, ako sa stravuje! 

Beskydská čarodejnica o jej stravovaní

2015 jsem začala experimentovat s jídlem, abych zjistila, jaký (jestli) bude mít jídelníček vliv na moje běhání. Hlavně z důvodu stravitelnosti, protože běhám převážně ultra nad 100 km. Nejdříve jsem vypustila pečivo a mléčné výrobky, což napomohlo také ke snížení váhy a pročištění dýchacích dutin (odhlenění). Před závodem jsem zkoušela carbo-loading (2-3 dny pouze na sacharidové dietě s minimem vlákniny, to byl hodně boj, přeslazená papula). Ale efekt to mělo.

V průběhu roku 2016 jsem v podstatě přešla na vegan stravu. Někdy na podzim jsem si doma balila sushi a uvědomila jsem si, že už vůbec nemám chuť do něj dávat rybu. Od té doby jsem čistě na vegan stravě (puntičkáři by mi mohli vyčítat občasné přidání medu do jídelníčku).

V roce 2017 jsem celou sezónu byla na raw stravě. Cítila jsem se výborně, myslím, že jsem úžasným způsobem očistila tělo. Na podzim s klesajícími teplotami jsem ale cítila, že se potřebuji zahřát teplým jídlem a začala jsem připravovat opět různé zeleninové polévky a jiné pokrmy.

Dnes jsem se ustálila na stravě, které si moje tělo a mysl žádá, takže občas hřeším s nezdravým jídlem, hlavně na cestách. Občas se nevyhnu pečivu (tortily), cukru (kofola na závodech, sem tam nějaká hořká čokoláda nebo návštěva vegan cukrárny). Oproti minulých let si kupuji i zpracované potraviny – zejména hummus, tofu,… (na domácí výrobu nemám kapacity). Miluji chilli a indickou kuchyni, především zeleninové Vindaloo a Phal. Ale teď už se těším na jaro, na čerstvou a hlavně více chutnou zeleninu. Jsem názoru, že je potřeba jíst co nejvíce čerstvého jídla, minimum zpracovaných potravin. Mě takové jídlo chutná a myslím, že i tělo to ocení, zdravá střeva jsou základ. Takový jídelníček se musí pozitivně projevit i při sportovním výkonu.

Běhání mě naučilo, že to při výkonu nesmím přehánět s ořechy. Ale ořechy miluji, kešu si nakupuji po 20 kg balení :) Často ořechy před konzumací předem máčím ve vodě (lepší stravitelnost). Na závod s sebou balím hlavně sušené ovoce a raw tyčinky, v létě solné tablety a do softflašky přidám do vody trochu ume octa.

 Datlovo-arašídový košíček

Na první pohled malý nenápadný dezert. Přesto je to kalorická bomba, kterou si musím připravovat opatrně v malých dávkách, jinak bych se neudržela. Příprava je velice rychlá. Nejlépe chutná vychlazený, ale je možné ho zbagrovat také hned po dokončení. Malý, ale sytý.

Vegan. Alergeny: ořechy. Bez přidaných cukrů. 

Na dva košíčky je potřeba:

• cca 60-70 g arašídového másla, nejlépe soleného
• 2 „kostky“ datlové pasty
• strouhaný kokos
• kvalitní hořká čokoláda (nebo kakao a kousek kokosového oleje)
• 4-5 kousků vlašských ořechů

Postup:

Košíček se dá tvarovat v ruce, ale pohodlnější a rychlejší je uplácat ho v malé misce. Kostku datlové pasty obalím pořádně v kokosu a začnu ji tvarovat do misky. Postupně přidávám kokos (i dospod do misky), aby se pasta nelepila.

V hrníčku si rozehřeju v poměru cca 2:1 arašídové máslo s vodou. Díky přidané vodě se arašídové máslo vyšlehá do jemné vláčné hmoty. Připravené datlové misky naplním arašídovým máslem.

V hrníčku rozehřeju čokoládu s vodou (popř. kakao s trochou kokosového másla a vodou). Čokoládu naleju do mističek a zasypu nasekanými oříšky. Nechám vychladnout. Podáváme s dobrou kávou. Nebíčko v papulke!